úterý 21. října 2008

Dvakrát Perná zatím bez Grand Cru

Minulý týden se na webu O Víně, u článku z degustace vinařství Popela, rozběhla taková malá diskuse o jejich vínech. A z ní, ale vlastně i z dalších článků okolo a vlastních předchozích zkušeností, jsem si tak nějak interpretoval závěr „ona ta vína nejsou úplně špatná, ale od Perné čekám víc“. A nečekám to mylně? Tratím spadajícím pod Pernou, ač jsou jako celek zařazena do nejvyšší kategorie, udělala jméno Železná, Goldhammer či vína z Purmic, ale těch poloh (s velmi odlišnými podmínkami geologickými i expozicí svahů) je tam mnohem víc. A vlastně i z toho Goldhammeru vám víno nevyrobí jen jedno vinařství a výsledky se mohou velmi lišit. Velmi by mne zajímalo, až nadejde ten čas pro VOC a případné „grand cru“ klasifikace, jak to bude fungovat. Budou se několik let (samozřejmě krom těch obecných podmínek a „přírodního“ potenciálu lokality) hodnotit vína všech vinařů, kteří na tomto místě svá vína zpracovávají? Bude se potenciál terroir hledat ve vínech z vyšších výnosů pro prodej v obchodech s dárkovými předměty, i v „garážových“ redukovaných kouscích? A kdo to rozhodne?

Na základě toho článku jsem odpil dvě vína od Popely co jsem vlastnil a doplnil je jedním z Mikrosu. U Popely je „mimo soutěž“ Veltlín 2004, protože pocházel z obce Dobré Pole (trať Rosentické) a dnes je to o Perné. Ale pod čarou doplňuji, že je to dost velká nuda a smysl v jeho nákupu nevidím (byť je stále ještě někde vidět). Druhým zástupcem bylo u Popely Zweigeltrebe 2005 v pozdním z Pravé bavorské, do ringu (ano, naprosto nefér, přiznávám…) vešlo společně s Mikrosem v podobě Ryzlinku vlašského 2005 v pozdním sběru ze Železné.

Adjustáž nechám na vás, ta klasická mikrosácká (i s lehce zkosenou lahví) se mi hodně líbí, Popela mne nechává chladným (a jiné, jak jsem vyčetl s diskusí, nadchne; ale zkuste si z lahve odlepit to sluníčko uprostřed a nepotrhat mu paprsky! :o). Zweigelt má barvu nijak zvlášť hlubokou, lehce nazrálou, běžnou. Vůně je sice intenzivní, ale veze se na vlně jednodušších tónů peckovin s kořenitostí, je trochu selštější se znatelným projevem těkavek, pro mne za vrcholem. V chuti spíše řidší, trpčeji ovocité (peckoviny i s těmi peckami a slupkami) s kořenitými tóny a znatelnou kyselinou, nijak dlouhé. Obyčejné, jednodušší, asi nepřikrášlené ale pro mne nezajímavé. Cena nějakých 130,- Kč odpovídá možná přívlastku, adjustáži a známému jménu „Perná“, ale kvalitativně podobná či spíše lepší vína dostanu i znatelně levněji.

Vlašák má barvu hlubokou, matněji zlatou. Vůně je velmi bohatá, s lučním medem vyzrálých hroznů a kořenitými tóny (ale už od začátku, není to ten „uni“ styl, kam se kupa domácích láme), s širokou paletou květinových vůní a mineralitou. Ač dle zákona mohlo být toto víno deklarováno jako suché, je v plné chuti jasně znatelný zbytkový cukr, který ovšem pěkně vyvažuje živá a výrazná kyselina. Víno je hutné, květiny a kořenitosti doznívají na patře pomalu, stále je to teprve na cestě se plně otevřít. Koncentrací až trochu připomíná smaragdy z Rakouska (ještě aby víno bylo i pod tak dlouhým korkem, jako mají tato vína předepsána, a ne tím kratičkým). Hodně dobře udělané víno. Zároveň mi ale tak trochu přišlo, že všechna ta koncentrace vjemů se na „přehlídkovém molu chutí a vůní“ lehce přiopile potácí a (zatím?, tohle může zrát ještě roky) tomu chybí jistá grácie a lehkost při prezentaci, i nějaká ta komplikovanější drobnost navíc. Tohle víno prostě není na normální pití a trochu unavuje, dávkujte po menších porcích několik dní! :o)

A pak si vyberte. Vadí mi řídkost na jedné straně, i přehnaná koncentrace na straně druhé :o) Chce to něco mezi, víno s 14% alkoholu a osmi gramy cukru si jen tak popíjet prostě nebudete (já tedy určitě ne). Perná ale očividně může prezentovat oboje (a jméno vinaře je často nejméně stejně důležitým ukazatelem, jako trať původu hroznů). Jistě, srovnávat spolu Železnou a spíše k západu směřující trať téměř u Bavor opravdu nebylo fér. Ale na obojím je Perná a to jméno „prodává“ (ostatně nejmenovat se vinařství Popela Perná, nejspíš jsem jejich první ochutnávku v Praze úplně přehlédl). A tak trochu se bojím, aby právě tenhle faktor při nějakém tom budoucím kompilování VOC map nehrál větší úlohu, než by měl…

P.S. Fotka v titulce není úplně ideální, je to spíše kus nad Horními Věstonicemi. Ale bohužel mi odešel jeden ze záložních disků a přišel jsem o několik let fotek. Vlastně mi z mnohých výletů zbylo jen to, co už jsem dříve upravil pro web.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails