úterý 29. července 2008

Ryzlink Rýnský 2004 od Mikrosu

Vinařství Mikrosvín Mikulov bylo po dlouhou dobu považováno (alespoň jsem tento silný pocit získal třeba na O Víně) za jednoho z vůbec nejlepších producentů bílých vín na Moravě a špičku ve Vlašském ryzlinku. Přiznám se, že jejich vlašákům jsem podléhal a podléhám stále rád, když narazím na nějaké suché kousky. Lehké vymizení Mikrosu z mých pravidelných konzumací bylo způsobeno změnou sklepmistra, pohlcením firmy velkovýrobcem Moravské vinařské závody Bzenec (byť i ti dělají někdy dost zajímavá vína) a především trvalým a vzestupem zbytkových cukrů, doprovázených výrazným vzestupem cen. Dnes jejich vína vlastně chutnám spíše na degustacích a doma otevírám různě se objevující archivy. Posledním z nich byl Ryzlink Rýnský 2004 výběr z hroznů z mikulovské trati „Za cihelnou“. Víno jsem zakoupil tuším právě po nadšených ovacích na webu (spíše než po ochutnávce, to by padlo dříve; bylo i v Salonu vín 2005/2006, ale v tehdejších na web přepsaných poznámkách ho nemám a ty papírové nenašel), ale pak okolo něj chodil skoro dva roky, pravidelně na něj narážel mezi jinými ryzlinky a nikdy neotevřel. Důvodem byl nápis „polosladké“, prostě se mi k jídlům nic tohoto typu nehodilo. Padnul až nedávno, bez snahy o snoubení jen tak k jakýmsi zapečeným těstovinám. A tak jsem zjistil, že polosladkosti se v tomto případě nebylo nutné bát a docela lituji, že nemám další láhev…

Na úvod několik technických informací o vinici, posbíraných různě po netu. Jižní expozice se sklonem až 15 %, částečně vytrasovaná. Půda hlinitá obsahující hodně vápníku. Výsadba je z větší části z počátku 90. let, nachází se zde odrůdy Sauvignon Blanc, Svatovavřinecké, Ryzlink Rýnský, Pinot Noir a trochu též Veltlínské zelené. Na mapce si můžete vinici najít ZDE.

O ambaláži se nebudu moc rozepisovat, Mikros ji měl vždy zvládnutou dost dobře, jejich viněty se mi líbí a ostatně tu máte fotku. Láhev je lehce zkosený zelený typ bordeaux, záklopka plastová a korek kratší plný. Dost zajímavý je ovšem popis analytických hodnot vína – 9,1 g/l kyselin, 26,2 g/l bezcukerného extraktu a 19,8 g/l cukru, společně s 13,9 % alkoholu. Papírově to vypadá to na pořádně nadupané víno. Barva je hlubší, nazlátlá a jiskrná, velmi pěkná. Vůně doslova exploduje, jde o medově nazrálou podobu ryzlinku s výrazným projevem kořenitosti. Objevuje se bohatá záplava delikátních květinových vůní, přezrálých hroznů a bylinek. Ne úplně ten styl co preferuji, ale skvělé. Chuť je plná, v úvodu vyšší cukr zaznamenáte, ale pak si s ním pikantní až citrusová kyselinka krásně poradí. Víno má pevnou strukturu, všechny složky působí harmonicky, vysoký alkohol nevylézá, přeslazený lepkavý dojem se nekoná. Delší dochuť jen vše podtrhne. Tak trochu typ ryzlinku, jaký umí vyrobit třeba v Německu (ani ne tak aromatickým profilem, jako spíš kombinací kyselin a cukru), ale zde se to obvykle nedaří (= víno je buď suché, nebo ulepené). Tentokrát to vyšlo. A pokud správně koukám, tak před dvěma a půl roky mne stála láhev něco přes 250,- Kč. Za tyhle peníze bych si dnes asi ještě nějakou koupil…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails