pondělí 12. listopadu 2007

Svatomartinské je tu! A jak chutná?

Pranostika vyšla perfektně, Martin přijel na bílém koni a vše nahrávalo otevírání Svatomartinského vína do karet. V kombinaci se slušnou propagací a obecně se zvyšujícím zájmem o víno je zaděláno na velký úspěch. Ale jaká jsou vlastně vína v lahvích s jednotnou záklopkou Svatomartinské?

Před nedávnem jsem tu uveřejnil malou polemiku o Svatomartinských vínech a včera lehce po poledni prostě neodolal a vyrazil na průzkum. Oběhl pár vinoték a dalších podniků ve snaze ochutnat co nejvíce různých Svatomartinských vín a udělat si obrázek, jak to letos dopadlo. Někde bylo zavřeno úplně, jinde jsem ochutnávku minul o pár minut. V další vinotéce jsem se zase s trochu kyselým výrazem dozvěděl, že klasická degustace není, ale když si něco koupím, tak mi dají ochutnat. Inu stále ještě nejsme úplně vinně civilizovaná země, jen co je pravda. Jasně, je nedělní odpoledně, ale když už jednou bylo propagováno toto datum… no třeba to bude zítra lepší. Nakonec jsem po sadě neúspěchů a několika málo vzorcích skončil ve Viničním altánu v Gröbovce. Ani zde neprobíhala klasická ochutnávka, ale bylo otevřeno docela dost lahví, které šlo testovat po deckách. Číšník se netvářil nadšeně (nechápu) na variantu, že klidně zaplatím celou deci, ale nalije mi jen degustační dávku, takže jsem holt pil a trapně chodil plivat do umyvadla na záchodcích. Každý svého štěstí strůjce, degustace vína je řehole :o))) Další vzorky jsem otestoval ze zakoupených lahví v klidu domova, nyní jsou s vysátým kyslíkem v chladničce a padnou za vlast s návštěvami v průběhu týdne. Ale dost o okolnostech ochutnávky, důležitý je obsah lahví…

… a jeho kvalita je docela vyrovnaná. Nic mne opravdu neohromilo, ale všechno to byla vína, která by šlo v pohodě pít nejen k jídlu, ale i jen tak, večer s přáteli. Odpovídající tomu, jak bylo Svatomartinské propagováno a jak má vypadat. Jen kdyby taková byla běžně v hospodách a po skleničkách v restauracích! Bohužel nejsou, ale to je úplně jiné téma. Obecně jsem se více věnoval vínům červeným (vím, že v nich síla Moravy netkví, ale nemohu si pomoct) a zde mne hodně potěšil Modrý Portugal z vinařství Bíza. S vysokou barvou, krásně odrůdovou vůni navíc s tóny podzimní aleje či lesa (jehnědy a takové ty věci), s pěkným ovocným tělem, tříslovinou a hodně slušnou dochutí. Snad jen trochu výraznější kyselinku jsem postrádal, ale celkově hodně povedené víno, nejen jako Svatomartinské, ale i na kratší uložení a pití v průběhu roku. Zaujalo Svatovavřinecké od Hrabala, jemně ovocné, svěží, lehké a neuvěřitelně snadno pitelné a „milé“ víno. Zde naopak skoro bez třísla, ale lahvičku bych vypil k jídlu sám během chvilky :o) Naopak trochu zklamal Modrý Portugal z Patrie Kobylí, opravdu hodně tenký a bez výrazu, navíc jsem měl dojem lehkého přesíření. Další vína nezanechala hlubší dojem (kladný ani záporný), ale platí o nich výše uvedené, tedy že odpovídají „typu Svatomartinského vína“ a jsou úplně v pohodě.

Z bílých mne docela zaujal Müller-Thurgau od Spielbergu. Vůně je sice taková hodně „neutrální“ do muškátových tónů, ale velmi čistá a krásně svěží. Chuť opět svěží, trochu plnější se snad zbytečkem cukru, pěknou kyselinkou a kořenitými tóny. Povedená mladá mullerka. Ovšem asi nejzajímavějších chutnaným vzorkem bylo víno, které vůbec není označeno jako Svatomartinské, protože je vyrobeno z „nepovolené“ odrůdy – Muškátu moravského. Mladý muškátek od Sonberku se prezentuje hezkou barvou a výraznou muškátovou vůni, doplněnou tóny citrusů a hutnějšími bylinko-květinovými vůněmi (máta?). V chuti s živou kyselinkou, v harmonii s vůní, trochou kořenitosti a překvapivě dlouhou dochutí. Žádná prvoplánová aromatická líbivka, poctivé a perfektně suché bílé víno. Moc pěkné.

S výsledkem včerejší ochutnávky jsem byl tedy docela spokojen.. Tato vína možná nejsou tím, co výrazně prezentuje schopnosti Moravy, ale zároveň jsou nějakým způsobem charakteristická a docela příjemná (tedy ta sotva desetina, co jsem ochutnal). Jen doufám, že nahodilého konzumenta, který po reklamní kampani třeba po delší době „zase dal Moravě šanci“ nepřesvědčí o tom, že tato oblast umí jen podobná lehká a „obyčejná“ vína na okamžité vypití. Beaujolais zná skoro každý, ale kdo si pod tímto jménem představí pozornosti hodná a třeba i docela mohutná (a pro nějaký ten rok ležení předurčená) „Cru“ jako Morgon či Moulin à Vent, a kdo lehké svěží a ovocné Nouveau určené k okamžité konzumaci?

V komentářích určitě nejen já uvítám tipy na další zajímavá Svatomartinská a samozřejmě i varování, které se zkoušet vůbec nevyplatí, pokud se taková letos objeví.

Odkazy: Malá polemika o Svatomartinských | svatomartinskevino.cz

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails