pátek 21. září 2007

Burgundsko versus Bordeaux na osmi vzorcích

Po krátkém prázdninovém výpadku se zase začínám pravidelně účastnit degustací, včera jedné s opravdu zajímavým tématem. Společnost Dominec a spol. uspořádala první z plánované řady ochutnávek „jedna oblast proti druhé“, na úvod Burgundsko proti Bordeaux. Na osmi vzorcích, tedy čtyřech párech, samozřejmě těžko udělat jakýkoliv závěr. Vína proti sobě nelze stavět třeba jen tak podle klasifikace, ale slušným ukazatelem může být cena. Samozřejmě vždy jde sestavit souboj tak, aby zvítězila ta oblast, kterou si zvolíte. Osobně jsem předem tak trochu podezíral pana Domince, že jako milovníka a asi největšího znalce Bordeaux u nás ho bude lákat „nastavit“ souboj k jednoznačnému vítězství této oblasti. Vína prezentoval pan Píša v degustačním prostoru vinotéky (na stojáka, ale zas o tak velký problém nejde), každý měl k dispozici dvě OIV sklenky pro přímé srovnání vzorků a rozproudila se i živá debata. Co se chutnalo a jak bych volil já?

V prvním kole proti sobě stál Bourgogne Pinot Noir 2003 (Bourgogne A.O.C., 217,- Kč) od Caves de Hautes-Côtes, tedy jakýsi naprosto základní zástupce burgundy bez bariku v podání velkého družstva a stálice v sortimentu Domince a Domu vína u Závoje, a Château Haut Belian 2004 (Bordeaux A.O.C., 165,- Kč), opět konzumní nebarikované víno ze základní apelace. Burgunda nezapřela původ, ať již nižší barvou, nebo naprosto klasickou příjemnou ovocnou odrůdovou vůni s trochu tóny šípkového čaje. V chuti trochu zbytečně zlobil alkohol a tříslo a v závěru i mírná pachuť, dochuť je delší. Bordeaux je velmi čistě připravené, s typickou ještě docela mladou vůní s výrazným tónem rozvařených jahod (před pár dny jsme tímto způsobem dělali polévku a opravdu to sedí), v chuti s výraznějším tříslem, normální dochutí a voláním po nějakém jídle. Obě vína jsou obyčejná, na běžnou spotřebu, ale Bordeaux myslím o něco lépe technicky zvládnuté. V Bordeaux však hledám trochu jiná vína (v této cenové kategorii bych spíše vzal lepší směsku z Nového světa) a tak hlasuji pro burgundu (ale to je těžce subjektivní názor).

Druhé kolo proti sobě staví Bourgogne Cuvée Prestige „barrique“ 2003 (Bourgogne A.O.C., 301,- Kč) opět od Caves de Hautes-Côtes a Château Peychaud 2004 (Côtes de Bourg, 297,- Kč). Lehký barik se na burgundě po pravdě projevil spíše mírným setřením odrůdové čistoty ve vůni, byť v tomto víně se už objevují takové lehce selské tóny krom ovocných. Chuť je jemnější, běžná, základní a mám dojem, že tam trošku vykukuje „acetonek“, alkohol v ne moc příjemné podobě. Bordeaux je další představitel běžných nebarikovaných vín z této oblasti, tedy něčeho, co raději nahrazuji konkurencí z klokaních krajů. Ovocné, trochu ostřejší tříslo, ale stále pěkně pitelné a jen tak k jídlu. Jak někdo správně poznamenal – „jen kdyby taková vína byla v restauracích za podobné ceny“. Vítěz? Musel bych napsat totéž co předtím, tedy že „technicky“ mi přijde více v pohodě Bordeaux, ale pro sebe bych si vzal burgundu… byť tedy spíš tu první, levnější, důvod na barikový „upgrade“ nevidím. A vůbec ideálně bych investoval stejný obnos do aktuálně prodávaného Rulandského modrého výběr z hroznů 2003 košer z Chrámců, oba předchozí zástupce Burgundska v klidu strčí do kapsy.

Ve třetím kole se konečně dostáváme k zajímavějším hráčům. Za Burgundsko výkop provádí hráč z týmu Domaine Bertagna s původem v Hautes-Côtes de Nuits „Les Dames Huguettes“ s číslem 2005 (511,- Kč). Bordeaux vrací úder zástupcem Saint-Emilion Grand Cru v podobě Château Fleur de Rol čísla 2002 (595,- Kč). Ech, nějak jsem se tím turnajovým kláním nechal unést. V tomto kole není moc co řešit. Bertagna je typickou ukázkou oblíbeného degustačního nešvaru zvaného „vraždění neviňátek“, jde o příliš mladý ročník, aromaticky uzavřený a upřímně v současné podobě má s vyzrálejším Bordeaux problém. Jemnější, méně výrazná ale docela zajímavá ovocná vůně s tóny malého peckového ovoce, docela šťavnatá ovocná chuť s dochutí spíše běžně dlouhou je v součtu příjemný projev, který až se rozvine (dva roky?) určitě nadchne. V přímém srovnání s vyzrálým Saint-Emilionem a jeho až likérovou ovocností, slušně zakomponovaným sudem, vyzrálou chutí se stále ještě pevným tříslem a hezkou dochutí volím jasně. Fleur de Rol je představitelem toho, jak si myslím že má vypadat „základní barikované Bordeaux“. Ale jak říkám, být ta Bertagna o dva roky starší… dopadne to skoro jistě jinak.

A vstupujeme do kola posledního, nasazeny jsou silnější kalibry. Gevrey-Chambertin 1er Cru 2000 „Clos du Chapitre“ opět z Caves de Hautes-Côtes (1099,- Kč) bude bojovat s Château Duhart Milon Rothschild 2001 (Pauillac, 4éme Cru, 1195,- Kč). Zde bych předem výsledek netipoval, nebýt víno z Burgundska právě od masového družstevního výrobce (ano, investice do technologie jsou asi snazší, ale…). Odrůdovost nazrálého Pinot Noir je ve vůni pokažena acetonovými tóny a celkově lehkou nečistotou. V chuti už je to mnohem lepší, víno je plnější, nazrálé ale stále se slušnou ovocností, bohužel dochuť je až zvláštně krátká – tu cenu nikde nevidím, toto není tisícovkové víno. Bordeaux drtivě kontruje naprosto klasickou vůní (ale ročník 2001 patří mezí mé oblíbence) s již celkem komplexním ovocně-sudovým dojmem s tóny kávy, vůni těžších exotických květin a snad nařezané balzy (vzpomínáte na svá modelářská léta?). V chuti šťavnatě ovocné, opět s likérovým dojmem ze dřeva a výrazným tříslem – víno je teprve na cestě a ještě se určitě zlepší. Hodně dobré! Jasně hlasuji pro Bordeaux, ale je škoda, že mu nebyl postaven opravdu pořádný soupeř, jen o něco dražší Clos De Lambrays, které na skladě mají, by téměř jistě zvítězilo. Na druhou stranu přítelkyně hlasovala spíše pro Burgundsko a nebyla sama, možná to je jen vkusem…

Na degustaci jsme se potkali s „kolegou v blogování“ panem Skleničkou a jelikož osm vzorků proběhlo až příliš rychle, zakoupili jsme jednu láhev, vypůjčili si degustační sklenky a vyrazili na podvečerní pokec. Obětí degustace (opět vraždění neviňátka, příliš mladý ročník, jež se plně projeví tak za dva roky nejdříve) se stal Blason d’Issan 2004. Od tohoto vína očekávám klasickou naparfémovanost Margaux, šťavnatou chuť a jakousi „líbivost“, což splnilo bezezbytku. Toto víno téměř nikoho nemůže urazit a stává se skvělým kandidátem na otevření návštěvě k nějaké večeři s kusem masa. Před pár týdny jsem chutnal „prvorozeného brášku“ ročníku 2004 (momentálně nastupující svou aromaticky zavřenou fázi), tedy první víno z Château d’Issan, a rodinná příslušnost je tu znát, druhé víno je krásnou ukázkou stylu vinařství.

Co dodat? Je mi trošku líto, že Burgundsko zastupovalo především Caves de Hautes-Côtes, možná to přeci jen bylo vůči této oblasti lehce nefér. Degustace neprozradila nic o tom, zda ve stejných cenových relacích jsou lepší vína z Bordeaux či z Burgundska, ostatně nikdo nemůže čekat, že na podobnou otázkou lze dát objektivně správnou odpověď, protože ta neexistuje. Za ochutnání vína každopádně stála, takže zase příště…

Odkazy: Dominec a spol. | Recenze na Blason d’Issan 2002

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails